3. října, 2022
Aktivní snaha zapojovat občany do rozhodovacího procesu se v posledních letech čím dál více implementuje do strategického plánování měst a obcí celé České republiky. Projevem jejich úsilí je široká škála úspěšně realizovaných projektů, které si pochvalují obě zúčastněné strany – samotní obyvatelé, kteří tímto způsobem pomáhají řešit nejaktuálnější problémy a územně-samosprávné instituce, které disponují rozhodovacím právem. Prostor pro uvedenou formu spolupráce umožňuje srozumitelně vést komunikaci a vytvářet tak vyšší stupeň shody, která je nejpřijatelnější oběma stranám.
V rámci rozhodovacího procesu můžeme využít poměrně širokou škálu participativních metod, přičemž realizaci pocitových map lze zařadit mezi jednu z těch nejzajímavějších. Hlavní podstata pocitové mapy spočívá ve vytvoření prostorového komunikačního nástroje mezi občanem a institucí, který bude srozumitelný všem. Tato specifická forma mentální mapy se začala používat již v 60. letech 20. století a její uplatnění je znatelné dodnes. Důvodem je bezpochyby skutečnost, že práce s mapou, z jejíž základní podstaty pocitová mapa vychází, představuje běžný nástroj územního a strategického plánování, což pracovníkům veřejných institucí významně zjednodušuje celý realizační proces.
Výhodou pocitové mapy je její schopnost prezentovat pocity ve srozumitelném formátu
a přikládat jim prostorový rámec (např. na území obce, města, regionu, …). Obyvatelé konkrétního území tak mohou vyjadřovat svůj názor na veřejný prostor v podobě subjektivně zaznamenaných informací do mapy – „Tady se mi líbí“, „Tady by to chtělo změnu“, „Tady se necítím bezpečně“ apod. Tento proces sběru informací může probíhat v reálné (prostřednictvím fyzické mapy a zapichování špendlíků odlišitelných barev) i on-line formě (za pomoci využití GIS nástrojů). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody a jejich využití silně závisí na preferenčních předpokladech.
V posledních letech se cestou realizace pocitové mapy vydává čím dál více samosprávných orgánů, jejichž cílem je získat zpětnou vazbu obyvatel např. k hodnocení současného stavu veřejných prostranství, k využívání jednotlivých částí obce během vykonávání všemožných aktivit nebo vnímání doposud realizovaných projektů na území obce apod. Příkladem projektu většího rozsahu může být pocitová mapa města Brna z roku 2016, která se setkala s poměrně velkým zájmem a úspěchem. Akce se uskutečnila v rozmezí 4 dnů a zapojilo se do ní na cca 2 000 obyvatel.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se nejedná o nástroj vhodný pouze pro komunikaci zastupitelských orgánů větších měst s jejich občany. Z dlouholeté praxe již víme, že stejně kvalitně může fungovat i v podstatně menším měřítku. Jako úspěšný příklad v rozsahu malé samosprávné jednotky můžeme zmínit pocitovou mapu obce Ochoz u Brna, kterou firma ENVIPARTNER, s. r. o. realizovala na podzim roku 2021. Celá akce proběhla jak prostřednictvím fyzické mapy, přístupné na obecním úřadě, tak v on-line prostředí. On-line pocitovou mapu na portálu WEGAS lze vyplnit odkudkoliv s tím, že navíc nabízí možnost doplnit zaznamenané body o vlastní komentáře.
Celkově bylo zaznamenáno 316 bodů odlišného charakteru s množstvím komentářů. Výsledky ve skutečnosti ukázaly, že jsou občané nespokojení např. se vzhledem centra obce, kde stojí nevzhledná kontejnerová stání. Kladně hodnotí oblasti, kde se nachází dětské hřiště, případně nová zástavba rodinných domů. Takto získané informace obci následně umožňují lépe plánovat její rozvoj a upozorňovat na problematické oblasti tak, jak jsou vnímány obyvateli.
Rozvoj práce s pocitovými mapami se v poslední době ukázal jako jeden z efektivních způsobů komunikace mezi zastupitelskými orgány obcí a jejich obyvateli. Důležitý aspekt lze spatřovat v pocitových mapách také jako v nástroji politické participace a reprezentace, díky němuž mohou občané více vnímat skutečnost, že o ně a jejich názor zastupitelé jeví zájem v průběhu celého volebního období.